Dejte si kávu s vodou z kravského prsu. V khmerštině můžete.

06.04.2017

Už před odjezdem do Kambodži jsem se rozhodla, že se naučím aspoň základy khmerštiny. To je jazyk, kterým mluví většina Kambodžanů.

Zahraniční návštěvníci, kteří žijí v Kambodži jen dočasně, se obvykle khmérsky neučí, protože jim to připadá zbytečné. Khmerština není samozřejmě moc rozšířená po světě. Khmérsky mluví jen 15,7 až 21,6 milionu lidí na světě (to tvrdí Wikipedie).

Já si nemyslím, že to je zbytečnost. Pravda je, že se v práci (až na uklízečku) se všemi dorozumím anglicky. Ale na ulici se potřebuji na něčem domluvit snad každý den a tam s angličtinou moc neuspěju. A když tu mám strávit víc než rok, zdá se mi správné naučit se místní jazyk aspoň trochu.

Zatím každý Kambodžan, kterého jsem se khmersky zeptala, jak se daří, byl potěšený. Tedy, znělo to asi jako když Angličan se silným britským přízvukem řekne česky: „Jak se máš?“A přesto to funguje. 

Khmerština je v něčem krásně jednoduchá a v něčem neuvěřitelně komplikovaná. Neskloňuje se, nemá žádné zbytečné časy (typu předpřítomného průběhového), žádné určité a neurčité členy.

Ale pak v ní najdete věci jednoduché a složité zároveň, třeba čísla. Od nuly do pětky prostě pohoda. Pak začínají komplikace: šest se řekne pět jedna, sedm je pět dva a tak dále. Deset už má svoje vlastní slovo (nepodobné kterémukoliv jinému číslu). Dvacet, třicet, čtyřicet až do stovky jsou taky rozdílná slova. Sto, tisíc, deset tisíc, sto tisíc, milion – každé z nich se řekne jinak. Takže 1 436 468 se řekne nějak takhle: milion jeden, stotisíc čtyři, desetitisíc tři, tisíc šest, sto čtyři, šedesát, pět, tři.

Samostatná kapitola je písmo. To je pro mě pořád záhada, všechny souhlásky i samohlásky mi zní skoro stejně. A navíc je jich hrozně moc. Naučit se číst a psát jsem pro tuto chvíli tedy vzdala.

souhlásky (bez samohlásek...)
souhlásky (bez samohlásek...)


V něčem jsou Kambodžané trochu jako Němci. Proč použít jedno slovo, když můžeme tři slepit dohromady? Třeba mléko se řekne třemi slovy: voda-prso-kráva. Takže něco jako „voda z kravského prsu“. Což má svou logiku. (Ale dali byste si vodu z kravského prsu? Mě ta představa moc nepotěšila.) Led se řekne voda-mrznout.

A tady začíná můj boj s koupí kávy na ulici. Mám nejraději černou ledovou kávu, bez cukru a mléka. Jenže to musím výslovně říct, protože obojí se tu ke kávě přidává automaticky. Navíc „mléko“ tady většinou znamená to slazené kondenzované, tedy nic pro fitness nadšence jako já. Takže když si chcete dát černé ledové kafe, musíte objednat (v doslovném překladu): káva voda-mrznout jedna ne-dát voda-prso-kráva ne-dát cukr.

Řečí vyjádříte i zdejší vzájemnou slušnost (která třeba v silničním provozu ale vůbec neplatí). Tohle mě ubíjí. „Ty“ nebo „vy“ se řekne asi 6 způsoby. Záleží na stáří, postavení, pohlaví, jestli jste slečna nebo paní (mimochodem slečna se řekne [kaňá]. Takže tady jsem [kaňá] Kamila. Jupí!). Záleží na tom, jestli mluví žena k muži či naopak – v jednom případě je to nezávadné slušné „vy“ a v opačném případě „miláčku“. Navíc, čím slušnější a formálnější chcete být, tím delší a komplikovanější větu použijete. A já jsem slušně vychovaná dáma. Ach jo.

Tak mi přejte hodně štěstí, ať se v tom moc neztratím a neřeknu třeba kambodžskému králi „miláčku“. I když to asi nehrozí, protože král Norodom Sihamoni mluví jako jediný monarcha na světě plynně česky