Blog

 

Po kratší přestávce bych se s vámi opět rád podělil o další dojmy z v hlavního města Kambodži - Phnom Penhu. Čas plyne jako voda v Mekongu a ač se to nezdá, již jsem tu téměř pátý měsíc. Způsob zdejšího života je značně odlišný, ale já se tu i přes veškeré rozdílnosti cítím čím dál, tím víc jako doma....

Na podzim letošního roku jsem se rozhodl učinit zásadní životní krok, a to odjet jako zástupce Diakonie ČCE do Kambodži. Rozhodnutí v Praze bylo poměrně rychlé a snadné a datum mého odjezdu se začalo blížit rychlostí kulového blesku.

Na začátku dubna odletěl náš nový kolega Stanislav Flekač do Kambodži. Standa převzal po Kamile naše humanitární a rozvojové projekty v Kambodži i sousedním Myanmaru a také tento blog. Budeme rádi, když Standovu práci podpoříte a budete jeho blog sledovat.

Hned na úvod dnešního článku bych se chtěla omluvit, a to dokonce dvakrát. Zaprvé, již dlouho na blogu nic nepřibylo. Prostě nebyl čas ani inspirace. A zadruhé, toto bude nejspíš poslední příspěvek na tomto blogu.

Dnes ráno mi přišla zajímavá SMS zpráva. Stálo v ní: "Don't use the phone while driving. You can cause an accident." V překladu to znamená: "Nepoužívejte telefon během řízení. Můžete způsobit dopravní nehodu." Jméno odesílatele bylo "AIPF". Strýček Google mi poradil, že to je Asijská nadace pro prevenci zranění (Asian Injury Prevention Foundation)....

Kambodža je krásná a já věřím, že aspoň někteří ze čtenářů blogu se ji rozhodnou navštívit. Pro tyto odvážlivce nabízím stručný návod na to, jak se na Kambodžu psychicky připravit a jak si neutrhnout ostudu.

Nedávno jsem psala o úspěšných proměnách myanmarských škol. Projekt Diakonie podporovaný českým Ministerstvem zahraničních věcí ale má do sebe mnohem víc. Spousta lidí se v Arakanském státě nemůže kvůli konfliktům a napjaté situaci volně pohybovat a musí zůstávat v táborech pro vnitřní uprchlíky nebo ve svých vesnicích. Mít nějaké zaměstnání a tím...

Na měsíc jsem se s blogem odmlčela. A to kvůli své dovolené a cestování po České republice. Teď už jsem ale zase zpět a znovu si zvykám na kambodžský mumraj. Je zvláštní, že si na spoustu věcí v zemi, ve které žijete, zvyknete, a vůbec vám nepřijdou zajímavé. Až se po delší přestávce vrátíte, tak vás znovu zaskočí. Třeba jako kambodžský styl ...

Máte také rádi články, ve kterých na obrázcích vidíte jasně stav "před" a "po"? Já moc. A i vy jste se konečně dočkali! Nebudou to ale obrázky typu Kamila před nalíčením a po nalíčení, popřípadě článek o tom, že: "Kamila zhubla v Kambodži 21 kilo, ten rozdíl je neskutečný". Protože se pořád ani nelíčím, ani jsem výrazně nezhubla. Na to...

V Kambodži se roční období nemění. Už jsem přišla o konec zimy, rozkvetlé jaro, báječné léto a barevný podzim. A vrátím se zase do studené zimy. Zato se střídají období sucha a období dešťů. Prší hodně, prší málo, je větší nebo menší horko než obvykle. Vlastně docela nuda. Ani se během roku nemění délka dne a vždy se stmívá už...

Vrtá vám hlavou, co všechno se asi v té mé kanceláři děje mezi mým příjezdem do práce, přesuny na motorce na opožděné schůzky a odjezdem na tréninky? Pak jste tady správně!

Ne, nepřeháním a není to vtip. Každé odpoledne o půl páté vypnu v práci počítač, klimatizaci, převleču se do trenýrek a trička, nasednu na kolo a jedu na trénink. Mám totiž nový, takový mírumilovně působící koníček - "Kun Khmer".

Co si představíte pod podivným souslovím "Mrauk U"? Nevím, co vás napadlo, ale je to jednodušší, než byste čekali. Jmenuje se tak jedno město v Arakanském státě v Myanmaru. Někteří Myanmarci ovšem neumí pořádně vyslovit "r", takže název města vyslovují "Mňau U".

Po pár dnech strávených v největším myanmarském městě Rangúnu (jak je to s tou Barmou a Myanmarem najdete tady) jsem se vydala do Sittwe, hlavního města Arakanského státu. Na rozdíl od Rangúnu tu projížděly motorky jak na běžícím pásu a já se cítila zase jako doma (tedy jako v Phnom Penhu). Až na to, že všechno ve...